Bl. Leopold z Alpandeire (1866–1956)

Blahoslavený Francisco Tomás Marquez y Sánchez (řeholním jménem Leopold z Alpandeire) se narodil 24. července 1866 ve španělském Alpandeire (Malaga) chudým rolníkům Diegovi a Girolamě Sánchezovým. Od raného dětství pomáhal rodičům při zemědělských pracích a při pasení malého stáda, později i při obdělávání jejich malého kousku půdy. Ve věku 33 let přijal kapucínský hábit v sevillském klášteře. První roky svého řeholního života strávil v klášterech v Seville, Granadě a Antequeře, kde vykonával ty nejobtížnější a nejnižší práce. Roku 1914 byl poslán do kláštera v Granadě jako sběrač almužen a setrval tam až do konce života. S vakem na zádech, bos, stále na nohou, chodil po více než padesát let od domu k domu po Granadě, přilehlých vesnicích a městech a pokorně prosil o milodary pro své spolubratry a pro chudé. Při svých pochůzkách navíc vyučoval katechismus, vyzýval hříšníky k obrácení, energicky napomínal rouhače. Vítali jej s úctou a láskou, lidé si často stříhali kousky jeho hábitu a cingula. Často jej volali do domů nemocných, kterým mnohdy modlitbou tří Zdrávas Maria vyprosil zázračná uzdravení. Při jedné pochůzce si zlomil stehenní kost a musel zůstat tři roky na lůžku v klášteře, neustále se modlil a trpělivě snášel další nemoci. Zemřel v klášteře v Granadě dne 9. února 1956. Jeho ostatky jsou uloženy v kryptě granadského kláštera a jsou cílem mnoha poutníků, zvláště 9. každého měsíce. Procesy pro jeho blahořečení byly zahájeny roku 1961 a ukončeny 1976. V roce 1982 bylo vydáno schválení ze strany Kongregace pro kauzy světců k zahájení kauzy. V letech 1983–1984 byl zorganizován apoštolský proces o hrdinských ctnostech. Positio super virtutibus byla odevzdána 9. března 1994. Za blahoslaveného byl prohlášen 12. září 2010.