Provincie kapucínů v ČR

Do Olomouce povolal kapucíny kardinál František Dietrichstein roku 1613. Z počátku bydleli v jednom měšťanském domě, až jim Jan Kafka z Říčan na vlastní náklady postavil klášter před městskými hradbami r. 1615. Za nedlouho po dokončení však do kláštera vnikli protestanti, donutili kapucíny odejít a klášter téměř úplně rozbořili (27. září 1619). Kapucíni se pak odstěhovali do Brna. R. 1622 postavil Kafka z Říčan kapucínům nový klášter, který však r. 1642 byl zbořen Švédy. Tři léta bydleli kapucíni v jednom měšťanském domě, až roku 1644 museli Olomouc opustit. Teprve r. 1649 se vrátili zpět do Olomouce. Obchodník Jakub Serta jim pak postavil další klášter s kostelem Zvěstování Panny Marie (dnes Zvěstování Páně), který byl posvěcen 18.4.1661 biskupem Janem Gobarem. Roku 1935 přestavěli kapucíni část kláštera a zřídili v ní střední školu pro chlapce (tak zvané "serafikum"). Tato budova byla za nacistické okupace (1942) zabrána a proměněna v nemocnici. Po válce byli v Olomouci kapucínští studenti filozofie až do dubna 1950, kdy byli všichni bratři z kláštera vyhnáni komunisty. Zatímco kostel zůstal otevřený pro veřejnost a sloužil svému účelu, klášter zabral stát a postupně se v něm vystřídalo několik institucí. Kapucíni se do něj mohli vrátit až v lednu 1991. Dnes je tento klášter místem formace našich mladých bratří - laiků i budoucích kněží.