kapucíni

Kapucíni byli uvedeni do Čech za úřadování arcibiskupa Zbyňka Berky z Dubé. První misionářská skupina dorazila do Prahy pod vedením sv. Vavřince z Brindisi večer 13.11.1599. Následující rok byl položen základní kámen ke klášteru na Hradčanech, který se stal mateřským klášterem českomoravské provincie menších bratří kapucínů.

O stavbě prvního brněnského kláštera bylo rozhodnuto na jaře roku 1604 díky pomoci kardinála Františka z Ditrichsteina a zemského hejtmana Ladislava Berky z Dubé. Během dvou let byl řeholní dům na brněnském předměstí blízko Měnínské brány hotov. Avšak v roce 1645 v době hrozícího švédského nebezpečí byl tento společně s kláštery františkánů a františkánek a všemi domy v blízkosti hradeb na příkaz vojenského velitele města Raduita de Souches zbořen, aby neposkytoval nepříteli opěrnou základnu. Kapucíni se uchýlili do měšťanského domu na Velkém náměstí ( Náměstí Svobody ) a bohoslužby sloužili v tamním kostele sv. Mikuláše.

Kapucínské zahrady Teprve po několikaletých průtazích ohledně nového staveniště bylo vybráno klidné místo na Uhelném trhu, kde kapucínům v roce 1648 daroval hrabě František Magnis tři domy, na jejichž místě mohl být nový klášter zbudován. Již v roce 1650 byly přikoupeny další, až se jejich konečný počet ustálil na deseti. Kapucínský kostel byl vybudován nákladem zemského hejtmana hraběte Pavla Kryštofa Lichtenstein - Kastelkorna a částečně z příspěvků jiných dárců. Jelikož klášter se svou zahradou přímo přiléhal k městským hradbám, uzavřel magistrát s kapucíny smlouvu, ve které museli přislíbit volný vstup posádky v době nebezpečí k městské fortifikaci. Kapucínský kostel a klášter (viz obr.) byl postaven podle projektu Ondřeje Erny v letech 1648 - 1651. Soubor klášterních budov uzavřel jižní stranu Uhelného trhu a svými terasovitými zahradami sahal až k městským hradbám. Kapucínský kostel je postaven v souladu se zásadami řádu, které se navracely k původním ideálům chudoby, hlásanými svatým Františkem z Assisi. Proto je jeho podoba totožná s ostatními kapucínskými kostely na světě, stavěnými podle italského vzoru, který vytvořil řádový bratr benátské provincie P. Antonio z Pardenone.

Průčelí kostela sv. Kříže Kostel Nalezení sv. Kříže (viz obr.) je jednoduchá raně barokní stavba obdélného půdorysu s pravoúhlým presbytářem. Nenáročné průčelí oživují tři okna a nad portálem umístěná mozaika sv. Františka kázajícího ptákům, která nahrazuje původní fresku s námětem nalezení sv. Kříže od Josefa Rottera. Stejně jako kostel mají i budovy kláštera, jejichž základ tvoří čtvercový rajský dvůr, jednoduché nečleněné fasády v souladu s kapucínskou řeholí.

Trenckovo křídlo Po polovině 18. století byla provedena barokní přestavba areálu podle návrhu Františka Antonína Grimma. V této době byly k levé straně jednolodního kostela přistavěny dvě kaple ( sv. Frantiska a sv. Fidela), které se do Kapucínského náměstí otevírají samostatným vstupem a oknem, nad kterým je vztyčen volutový štít. Dílem barokních úprav je i hlavní portál kostela a schodiště s terasou, na které jsou umístěny sochy světců kapucínského řádu. Všechny jsou prací sochaře J. A. Nessmana, pouze sochu sv. Vavřince vytvořil ve dvacátých letech 20. stol. sochař Čeněk Vosmík na místě zničené sochy nejsvětější Trojice. Během teto přestavby bylo z odkazu Františka barona Trencka budováno také tzv. Trenckovo křídlo (viz obr.), ve kterém je umístěna cenná kapucínská knihovna se zachovaným původním rokokovým inventářem a nástropní freskou od Josefa Sterna, kde je zobrazena disputace sv. Bonaventury a sv. Tomáše Akvinského. Historizující fasáda Trenckova křídla pochází až z počátku 20. století.

Interiér kostela I když klasicky jednoduchý portál navozuje představu skrovného kostelního interiéru (viz obr.) , má vnitřní zařízení značnou uměleckohistorickou hodnotu. Vynikajících kvalit je hlavní oltářní obraz Nalezení sv. Kříže, namalovaný v roce 1655 nizozemským rytcem a malířem Joachimem Sandrartem (nar. 1606 ve Frankfurtu nad Moh., zemř. 1688 v Norimberku). Obrazy na postranních oltářích s pozdně barokními sochami jsou díla brněnského malíře Josefa Rottra (nar. 1701 v Opavě, zemř. 1763 v Brně). V postranní lodi je na konzole umístěna velmi cenná polychromovaná gotická dřevořezba Madony Immaculaty z I. pol. 15. stol. Vzácné řezbářsky unikátní relikviáře s ostatky světců jsou z pol. 18. stol. a byly kostelu darovány jeho příznivcem kominickým mistrem Barnabášem Orellim.