Kapucíni byli uvedeni do Čech za úřadování arcibiskupa Zbyňka Berky z Dubé. První misionářská skupina dorazila do Prahy pod vedením sv. Vavřince z Brindisi večer 13. 11. 1599. Následující rok byl položen základní kámen ke klášteru na Hradčanech, který se stal mateřským klášterem českomoravské provincie menších bratří kapucínů.

První klášter za hradbami

Již čtyři roky po příchodu těchto řeholníků do Čech se v Brně objevují první misionáři. Stavba kláštera začala v roce 1604 na brněnském předměstí, sto kroků za Měnínskou branou, poblíž cesty do Vídně. Jejím fundátorem byl zemský hejtman Ladislav Berka z Dubé a Lipé. V červenci 1606 vysvětil kardinál František Dietrichstein chrám sv. Františka.

Kapucíni kázali v městských kostelech, pořádali procesí. Před druhým švédským obležením Brna v roce 1645 však museli své sídlo na předměstí opustit. Vojenský velitel města Raduit de Souches nařídil nemilosrdně strhnout všechny domy před hradbami. Přechodně pak řeholníci pobývali na staré radnici a v měšťanském domě u Biskupského dvora.

Druhý pokus na Uhelném trhu

V roce 1648 daroval František hrabě de Magni kapucínům svůj dům na Uhelném trhu (dnešní Zelný trh), ke kterému přikoupil dva okolní, aby získal dostatečný pozemek. Nakonec bylo vykoupeno celkem deset domů. Stavba trojkřídlého kláštera pro 40–45 bratří začala na náklady zemského hejtmana Pavla Kryštofa z Liechtensteinu. Ten se jejího dokončení v roce 1651 ale nedožil, a tak přispěli další dobrodinci, zejména Ferdinand Václav z Kolsdorfu. Kostel Nalezení sv. Kříže, jehož hlavním fundátorem byl hraběte Pavel Kryštof Lichtenstein-Kastelkorn, vysvětili až 7. května 1656.

Soubor klášterních budov, které byly postaveny podle projektu Ondřeje Erny, uzavřel jižní stranu Uhelného trhu a svými terasovitými zahradami sahal až k městským hradbám. Architektura kapucínského kostela i kláštera dodržovala zásady řádu, které se navracely k původním ideálům chudoby, jež hlásal svatý František z Assisi. Proto je jejich podoba totožná s ostatními kapucínskými kostely a kláštery na světě, stavěnými podle vlámsko-belgického vzoru, který vytvořil řádový bratr benátské provincie Antonio z Pordenone.

Kostel Nalezení svatého Kříže

Kostel je jednoduchá raně barokní stavba obdélného půdorysu s pravoúhlým presbytářem. Nenáročné průčelí oživují tři okna a nad portálem umístěná mozaika sv. Františka kázajícího ptákům, která nahrazuje původní fresku s námětem nalezení svatého Kříže od Josefa Rottera.

I když klasicky jednoduchý portál navozuje představu skrovného kostelního interiéru, vnitřní zařízení má značnou uměleckohistorickou hodnotu. Cenný je hlavní oltářní obraz Nalezení sv. Kříže, namalovaný v roce 1655 nizozemským rytcem a malířem Joachimem Sandrartem (1606–1688). Zobrazuje císařovnu Helenu u svatého Kříže, který nalezla v Jeruzalémě při své pouti. Jeho pravost dokazuje zázračné uzdravení staré ženy, jež se kříže dotýká.

Obrazy na postranních oltářích jsou díla brněnského malíře Josefa Tadeáše Rottra (1701–1763). Na stěně v hlavní lodi kostela blízko presbytáře je umístěna velmi cenná polychromovaná gotická dřevořezba Madony Immaculaty z první poloviny 15. století. Vzácné, řezbářsky unikátní relikviáře s ostatky světců jsou z poloviny 18. století a kostelu je daroval kominický mistr Barnabáš Orelli.

Barokní přestavba

V druhé polovině 18. století byla provedena barokní přestavba areálu podle návrhu Františka Antonína Grimma. K levé straně jednolodního kostela přibyly dvě kaple, sv. Františka a sv. Fidela. Dílem barokních úprav je i hlavní portál kostela a schodiště s terasou, na které stojí sochy františkánských světců: Josefa z Leonessy, Fidela ze Sigmaringen, Františka z Assisi, Antonína Paduánského, Felixe z Cantalice a Vavřince z Brindisi. Všechny jsou prací sochaře Jana Adama Nessmana, pouze sochu sv. Vavřince vytvořil ve dvacátých letech 20. století sochař Čeněk Vosmík na místě zničené sochy Nejsvětější Trojice.

Během barokní přestavby bylo z odkazu Františka barona Trencka vybudováno také tzv. Trenckovo křídlo. Nachází se v něm kapucínská knihovna se zachovaným původním rokokovým inventářem a nástropní freskou od Josefa Sterna. Je na ní zobrazena disputace sv. Bonaventury a sv. Tomáše Akvinského. Historizující fasáda Trenckova křídla pochází až z počátku 20. století.

Depozitní intermezzo a obnova

Po zrušení konventu v roce 1950 sloužily budovy jako depozitář sousedního Moravského zemského muzea, proto nebyly ve srovnání s jinými kláštery až tak poničeny. Počátkem 90. let se sem vrátili bratři kapucíni a začala postupně probíhat rekonstrukce kláštera. Obnovy se dočkal také kostel. V roce 2012 získal vedle nového osvětlení a šetrnějšího vytápění také kompletní výmalbu a o dva roky později i novou fasádu.

 

logo loreta

logo hrobka

logo hradcany

logo olomouc