KapRod mIV. Den kapucínské rodiny

 

3. července 2020

 

Výročí schválení kapucínské reformy bulou „Religionis Zelus“ (3. července 1528) je příležitostí ke slavení svátku naší duchovní rodiny.

Je to rodina, která spojuje bratry kapucíny, přidružené kontemplativní sestry, instituty zasvěceného života, řeholní i sekulární, které jsou přidružené k Řádu, sdružení věřících a laické instituty, které vznikly díky kapucínům, nebo jsou jimi doprovázeny.

 

Tato příležitost nás zve k tomu, abychom si sami připomněli naši duchovní sounáležitost a abychom oživili naše vzájemné vztahy na různých úrovních: generální, regionální i místní. Chceme děkovat, sdílet se i plánovat na základě našich společných kořenů, abychom dále budovali naše dějiny bratrských vztahů. Zdravotní obavy tváří v tvář současné globální pandemii nás odrazují od setkání tváří v tvář, ale nebrání nám v tom, abychom vnímali naše společenství, a to zvláště v modlitbě. Z tohoto důvodu navrhujeme, abychom se 3. července v každé komunitě pomodlili níže uvedenou modlitbu s vděčnou vzpomínkou na členy naší duchovní rodiny.

 

Zvláštním důvodem k sdílené radosti je, že brzy bude svatořečena matka Francesca Rubatto, zakladatelka sester kapucínek z Loana - Bohu díky! Pokračujme v modlitbách za kýžené blahořečení matky Marie Laurencie Longo, zakladatelky prvního kláštera klarisek-kapucínek v Neapoli, a za pokračování mnoha dalších kauz zakladatelů a zakladatelek.

 

Prosme letošního 3. července, aby v nás Pán znovu oživil plamen svého Ducha. S bratrským pozdravem

 

br. Leonardo Ariel González Ruilópez OFMCap

delegát generálního ministra

pro kapucínské mnišky

a instituty přidružené k Řádu

 

Modlitba ke dni kapucínské rodiny

Zažehni v nás plamen

Duchu svatý
naplň srdce svých věrných
a zažehni v nás tentýž plamen,
který planul v srdci Ježíšově,
když mluvil o Božím království,
když všem hlásal radostnou zprávu:
Vašemu Otci se zalíbilo dát vám své království…
vy všichni jste bratři!“

Učiň, ať na nás tento plamen přeskočí,
jako přeskočil na Františka a Kláru,
tak jako zahořel v prvních kapucínech,
tak, jako planuli horlivostí
zakladatelky a zakladatelé
naší duchovní rodiny.
 
Jen ty, Duchu svatý,
jej můžeš zažehnout,
a proto tobě svěřujeme svou křehkost,
svou bídu, své vyhaslé srdce,
abys ho znovu rozžehl,
svatostí života a silou Božího království.
 
Dej nám, Duchu svatý,
novým způsobem naše charisma,
abychom ho přijali do našeho všedního života,
abychom ho dávali ke službě církvi,
a
bychom ho dávali dál chudým a přehlíženým.
 
O to tě prosíme
na přímluvu Marie, matky Ježíšovy,
plné milosti a vstřícnosti,
která je vzorem církve sloužící a bratrské. Amen.