Stálá výstava těla otce Pia
Od 1. června letošního roku bude znovu a tentokrát trvale vystaveno k ucívání tělo svatého Pia z Pietrelciny.
Bratři kapucíni vás zvou od 2. do 7. 7. 2013 do prostor kláštera v Praze na Hradčanech na exercicie "Rok víry se sv. Františkem z Assisi", které povede br. Augustin Šváček OFMCap.
Bratři kapucíni zvou kluky a holky starší 16 let na "netradiční pobyt v klášteře". Týden naplněný modlitbou, prací i zábavou proběhne od 22. do 28. 7. v klášteře v Praze na Hradčanech a od 25. do 31. 8. v klášteře v Olomouci.
Přihlášky je možné zasílat na adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. .
Plakátek ve formtáu PDF ke stažení zde.
Závěť svatého Františka
Závěť sv. Františka je považována za text, který nejvíce vystihuje originalitu Františkovy osobnosti. Vznikla těsně před jeho smrtí, kdy se již nacházel v Porciunkuli. Jelikož ji světec přímo diktoval, má jednoduchý sloh a minimum biblických citací. Při pozorné četbě zjistíme, jak František často zdůrazňuje božskou inspiraci svého povolání, vzniku bratrského společenství i celého svého života. Také protestuje proti nešvarům, které se už tehdy v jeho Řádě projevovaly. Náš světec přijímá už i domy a kostely, ale pod podmínkou, že odpovídají chudobě a že si je bratři nepřivlastňují. V druhé polovině je nesmírně tvrdý, když mluví o poslušnosti, což je jeho protest proti těm bratřím, kteří evangelní svobodu (danou jím samotným) zneužívali. Nicméně vymáhání poslušnosti nebylo nikdy v Řádě jím navrhovaným způsobem praktikováno. Závěrem sám František vysvětluje, čím má tato jeho poslední vůle být – ne novou řeholí ani jejím komentářem, ale povzbuzením ke katoličtějšímu zachovávání Řehole. Tento text je nesmírně důležitý pro pochopení ostatních Františkových spisů a jejich interpretaci. V rukopisné tradici je tento text různými způsoby uváděn jako závěť sv. Františka, např.: Závěť blaženého Františka.
Co to pro nás znamená kontemplativně-apoštolský život (tedy život, který úzce spojuje nazíravou modlitbu a činnost), to naše současné Konstituce vysvětlují takto:
Řehole
Text Řehole byl prodiskutován na svatodušní kapitule r. 1223 a až pak byl předložen Honoriovi III. ke schválení. To se však, podle sv. Bonaventury, jednalo již o druhý text, neboť ten první ztratil světcův vikář. Originální text se nachází v bule Honoria III. Solet annuere, která byla vydána 29. listopadu 1223 a která se jako vzácná relikvie uchovává v bazilice sv. Františka v Assisi. Její autentická kopie je ve vatikánských archívech. Je plodem spolupráce sv. Františka, bratří a papežské kurie, která však neudusila hlas sv. Františka, jenž v ní často promlouvá v první osobě. Podle sv. Františka Řehole obsahuje „jádro evangelia“ (2Cel 208). Nepředpisuje pouze vnější formu jednání, ale i vnitřní postoje bratří, a tak zůstává pro bratry čistým pramenem inspirujícím jejich duchovní život.
Ordo Fratrum Minorum Capucinorum
Toto společenství bratří je katolickým řeholním řádem inspirovaným duchem sv. Františka z Assisi. Charisma řádu vyjádřil sv. František hned v úvodu své Řehole: "Řehole a život menších bratří je toto: Zachovávat svaté evangelium našeho Pána Ježíše Krista, životem v poslušnosti, bez vlastnictví a v čistotě." Kromě této Františkovy Řehole považujeme pro sebe za závaznou i jeho Závěť.
V současné době je nás v naší provincii 33 bratří s doživotními sliby (z toho 1 biskup a 16 kněží), 2 bratři s časnými sliby, jeden novic, jeden postulant a tři kandidáti. Věkový průměr máme 52,5 roku.






